Únor 2010

Jedu na venkov na prázdniny

28. února 2010 v 8:51 Plemeno Knírač střední
Moje panička má přístí týden nějaké povinnosti. Když mi to vysvětlovala, moc jsem to nepochopil, jen vím, že bude pryč a já s ní nemůžu.

Pojedu na chalupu, kde mi budou dělat společnost 2 fenky Bernského salašnického psa Kely a Tara, kočka Líza a kocour Mikeš a sem tam kolem plotu proběhne i nějaké lesní zvíře - zajíc, srnčí, ježek...
Focení....zrovna jsem uviděl Mikeše,
tak přemýšlím, jestli ho nemám prohnat


Bude to změna, já městský pes na vesnici. Doufám, že si kromě zážitků nedovezu také nějaké blešky .

Šívo buď už zase normální !

23. února 2010 v 17:07 Plemeno Knírač střední
Rafova nejlepší psí kamarádka Šíva dohárala a tak se zase ráno oba vídali a řádili v parku...jenže...
Šívě před pár dny začala falešná březost a to s ní není vůbec žádná legrace, je depresivní, her se straní, dává na sebe až přes příliš pozor a žere za 5 dalších psů.

No prostě nedá se nic dělat, musíme počkat asi do půlky dubna než "porodí" a pak to bude zase naše hravá a veselá Šíva.




Dovádění s Vipetem

21. února 2010 v 8:32 Plemeno Knírač střední
Minulou sobotu jsme se potkali při venčení s našimi mladými přáteli a jejich Vipetem (asi 1,5 letým psem) Hirem. Hiro je sice pěkný pes s rodokmenem, ale bohužel nemůže být uchovněn kvůli nesestouplému varleti a tak jeho páníčci chodí alespoň závodit na coursing.
Raf se s Hirem zná od malička a přesto, že jsou oba "kluci" dokážou spolu blbnout bez konfliktů celou cestu. Hiro je "psí erotoman", stále skáče fenkám i psům na zadek. Naštěstí Hiro i Raf jsou pohodáři a tak toto psí gesto nadřazenosti Raf s přehledem přechází...většinou Hira oštěkne, uvolní se a pak spolu běhají a vyvádějí jako malé štěňata .


Auuu to bolí

13. února 2010 v 7:24 Zkušenosti
Minulou neděli jsme byli s Rafem na dlouhé ranní procházce. Rafan si dožadoval jako obvykle házení klacku (rád je nosí a tahá se o ně). Cestou se k nám přidal známý se svou cca 2-letou fenou Cane Corco (Nesy), se kterou se Raf kamarádí už od štěněte.
Házení klacíku se zalíbilo i Nesy a tak začala běhat s Rafem, jenže to se našemu milému knírači nelíbilo (obvykle mu to nevadí a o klacek se klidně s jiným hafanem přetahuje)... tentokrát byl ovšem majetnický. Je zvyklý, že pokud někoho oštěkne, respektuje to a klacek mu nebere.

Jenže Nesy byla neodbytná...a tak když Raf přidal na důrazu, Nesy se naštvala, skočila po něm (při její váze 45 kg Rafík neměl šanci) a pěkně ho na zádech přidusila. Raf vydával něco mezi kňučením a chrčením.
Když ho Nesy pustila (rozhodně neměla v úmyslu mu nějak ublížit), tak jsme si všimli, že Raf má krvavý krk z díry po zubech v pravém uchu...auuu trpká zkušenost, příště si Raf dá určitě pozor .
Stačilo pár minut a haficí už spolu zase běhali jako by se nic nestalo ....